Definic slova relaxace je opravdu mnoho. Já jsem vybrala dvě, které mi byli nejbližší.
„Relaxace je opakem stresu. Je to stav uvolnění, somatického i psychického. Stejně jako stres je reakcí komplexní. Relaxace je nezbytná pro průběh regenerace. Přirozeně k relaxaci dochází při spánku“ (Stackeová, 2001, s. 33).
„Relaxace je metoda, která podporuje fyzický a duševní klid, stejně tak udržuje optimální hladinu klidu nebo napětí z hlediska efektivnosti, tedy ani příliš nízkou, ani příliš vysokou v různých situacích, ve kterých se nalézáme. Je to přirozená schopnost, jejíž využití nám umožňuje účinněji odpočívat a spotřebovávat co nejméně energie.“ (Cungi, Limusin, 2005, s. 20).
Z definic lze usuzovat, že relaxaci vnímáme ve dvou rovinách. V rovině psychické neboli duševní a v rovině fyzické. V obou rovinách se jedná o stav, kdy nepociťujeme stres, který nás uvádějí do jakéhosi dis komfortu a napětí. Příznačná je věta potřebuji vypnou. Jistě ji všichni hojně používáme, byť v různých obměnách. Fyzický odpočinek v dnešní době je u mnoha z nás velice úzce propojen s odpočinkem psychickým. Je to dáno povahou rozvoje sedavého zaměstnání. Každý z nás jistě někdy zažil nebo pravidelně zažívá bolesti zad, hlavy atd. I přes to, že nemáme fyzicky namáhavé zaměstnání.
Proč tomu tak vlastně je?
Psychický stres se projevuje i v rámci držení těla a mimiky. Jedna z fyzických reakcí na stres, které v poslední době často zaznamenávám je v podobě vytažených ramen k uším. Jedná se o takzvanou obranou reakci, kterou si nemusíme uvědomovat. Když pak přijdeme domů a opadne z nás stres po pracovním vytížení může se dostavit bolest hlavy. Teď by asi přišli otázky typu: „Jak je to možné?“ a „Co s tím mohu dělat?“
Tak schválně zkuste si to vědomě vyzkoušet. Zvedněte ramena k uším a chvíli je tam nechte. K čemu tedy dojde? Když to uděláme jednou nic se nestane, mě osobně to minimálně není příjemné. Při takovéto opakované reakci se nám začnou zkracovat svaly, které drží hlavu a začnou se na nich tvořit takzvané uzlíky. Uzlíky jsou místa, kdy se na svalu díky jeho velkému zatížení začnou tvořit boule, které nás potom bolí. Nejčastěji si je nechtěně samovolně vytváříme právě na svalech v oblasti krku a ramen. Když pak jdeme na masáž pan masér se tyto body cítí a stimuluje je (prohřátím, masážními technikami) aby se začali ztrácet. Pro uvolnění je také vhodné využít před masáží saunu, která zrychlí oběh krve v organismu, prohřeje svaly a napomůže k jejich uvolnění. Bohužel po jedné masáži nebo sauně problém nezmizí. Díky našim zlozvykům si je do další návštěvy vytvoříme znovu.
Jak se takového zlozvyku zbavit, jak uvolnit přetížený sval? Důležité je uvědomění, uvědomit si, že se naše tělo takto chová a dávat si pozor abychom to nedělal. Případně je vhodné se na chvíli zastavit, oprostit se od pracovního procesu například jen na 2 minutky a krční páteř protáhnout a prodýchat. Ideální je když, na tu malou chvilku vypustíte z hlavy všechny myšlenky a budete se soustředit jen na sebe. Napadá mě, že někdo by mi možná mohl oponovat, že nemá v práci čas ani na to dodržovat pitný režim natož nějaké protahování. Zkuste to, nastavte si na telefonu budík, aby Vám připomněl, že teď je čas na dvě minutky pro Vás. Nenechte se při tomto čase nikým rušit. Uvidíte, že se Vám uleví. V ideálním případě byste pro sebe mohli najít alespoň deset minut denně a uvolnit celé tělo. Ráda Vám poradím jak na to. Takovýchto zlozvyků, kterými si můžeme ubližovat má každý z nás zažitých několik. Všechny se dají odhalit a se všemi se dá pracovat, je potřeba se jen naučit vnímat sami sebe.
Co Vám relaxace může přinést
Uvolnění od bolesti, díky protažení namáhaných svalů a prodýchání. Naučit se něco o sobě, jak Vaše tělo funguje, jak se chová ve stresových situacích a na co si dát pozor abychom si neubližovali. Odbourání únavy a podpora koncentrace při práci.
Další zajímavé informace můžete najít ve videu s PhDr. Janem Svobodou: Umět odpočívat.
Zdroje:
- CUNGI, CH. & LIMOUSIN, S. Relaxace v každodenním životě. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-948-8.
- STACKEOVÁ, D. Relaxační techniky ve sportu. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 978-08-247-3646-4.